Zaklínač LARP: V zajetí gwintu?

Dne 8. března 2014 od 17 hodin v brněnské Středověké krčmě na Náměstí Svobody se odhodláme k zajetí se do kolejí V zajetí. Je třeba oslavit porážku démona, který Stínotvrz sužoval na minulém LARPu, jmenovat po smrti barona a kapitána stráže Jižní brány nového kapitána a prodiskutovat situaci ohledně kandidátů na nového barona. Kromě toho je třeba pít, bavit se, veselit, zpívat, hrát v kostky, karty, užívat si s markytánkami a samozřejmě pletichařit!
K tomuto účelu jest třeba několika chrabrých mužů a spanilých dam, aby doplnily za drobný poplatek 50,- Kč na organizační výdaje a za vlastní útratu u milostivého panstva ze Středověké krčmy naše stavy. Sháníme tyto role:

Bard - alespoň 1x
Markytánky - jak by řekl každý voják, čím víc tím líp (1/∞)
Poručík Taedrin - již obsazeno
Vojáci - jak by řekla každá peněz chtivá markytánka, čím víc tím líp (3/∞)
Věštec - již obsazeno
Protřelý karbaník - již obsazeno
Měšťané a mezi nimi se skrývající temné existence (pro příklad: fixlující karbaníci, zloději a samozřejmě i horší, záleží na vaší fantazii) (1/∞)
Šlechta - max. 2 lidé
Špehové odboje
Případně nám můžete napsat na adresy kratochvil.93@gmail.com a zana.kom7@gmail.com vlastní návrh nebo přijet za svou vlastní postavu, s níž jste s námi byli na LARPu ze světa V zajetí již dříve.

MAXIMÁLNÍ POČET HRÁČŮ JE 20, proto neváhejte!!!

Registrace (e-mail na adresy kratochvil.93@gmail.com a zana.kom7@gmail.com s vaším reálným jménem, přezdívkou, věkem, bydlištěm, postavou, o niž se ucházíte, a případným životopisem) se započíná tímto dnem a bude trvati až do 1. března 2014, tedy do soboty týden před samotnou akcí. Důvodem je nutnost vědět, jaké role jsou obsazeny, dostatečně předem, zařídit se podle toho a domluvit s hráči věci, které jejich postavám chceme přidat do vínku kvůli probíhajícímu dění. Není nutné psát celý životopis, ale oceníme to.

V každém správném světě žijí alchymisté, léčitelé a lovci, kteří pro výkon svých profesí dozajista potřebují bylinky. Proto jsme vytvořili také profesi bylinkářství. Bylinky se může samozřejmě naučit rozpoznávat kdokoliv, dělat s nimi něco dovedou už jen lovci, nově kněží a alchymisté. Ale kdo vám brání pro ně pár rostlin posbírat a prodat jim je, že? Byznys je byznys...
Sběr bude probíhat tak, že v lese najdete papír připevněný na špejli připíchnuté v zemi. Kytku můžete utrhnout, ať už ji znáte, nebo ne... (nápis je pouze OOC, orientovat se v obrázcích po vás opravdu nemůžeme žádat) Ovšem jen pokud ji znáte, dokážete ji náležitě využít (jste-li lovec nebo alchymista, případně kněz u léčivých rostlin) či prodat za dostatečně vhodný peníz (když nevíte, co prodáváte, těžko stanovíte správnou cenu, myslete na to).
Ve hře se také mohou vyskytnout nové rostliny, které se ve zdejším ani v herním (v tom, který budou mít k dispozici určité postavy) herbáři nenacházejí!
A nyní už slíbený herbář (nezapomínejte však, že musíte mít rolí/průběhem RP dáno, že jste rostliny poznali, prohlédnout si je zde, na internetu, opravdu nestačí).

Jedovaté byliny

Krutokvět

Nejhorší a nejprudší ze všech jedovatých rostlin je krutokvět, respektive její květy. Sám o sobě by člověka nejspíš na nějakou dobu dostal do bezvědomí, ale nezabil by ho. Podle alchymistů však stačí pár (na první pohled) vcelku neškodných přísad... a vytvoříte ten nejnebezpečnější ze všech jedů, jaké kdy spatřily světlo Stibinského hrabství.
Naštěstí pro všechno živé se krutokvět ve volné přírodě Stibinu až tolik nevyskytuje, neboť jeho přirozeným prostředím jsou údolí, kde je vlhko a chladněji. Zpravidla tedy rostou v lesích, které stojí v údolích, v nichž teče nějaká voda - ať už je to potok nebo řeka.

Klanopraška

Na první pohled vcelku neškodná rostlina, u níž byste ani podle vzhledu ani podle názvu nečekali, že se bude jednat o jed. Klanopraška ostatně není jedem v pravém slova smyslu. Pokud byste jí kus snědli nebo vypili výtažek z jejích listů, pravděpodobně by to s vámi ani nehnulo. Slabší jedinci by pocítili závrať a nejslabší jedinci by měli slabší halucinace. Pravý účinek se opět dostavuje až v jisté kombinaci s dalšími rostlinami. Bohužel ovšem přesné účinky nejsou všeobecně známy.
Klanopraška je prášivá bylina, která podobně jakou houby a mechy roste vždy poblíž stromů. V lesích je jí poměrně hojné množství.

Hadí jazyk

Není známo, zda tato rostlina byla takto pojmenována proto, že její listy a okvětí spolu vždy tvoří rozeklaný útvar, či proto, že hadí jazyk na vás bude mít paralyzující účinky, pokud budete dost šílení na to, abyste ho ochutnávali. Květina sama o sobě nezpůsobí víc než dřevěnění a výjimečně ztuhnutí nějaké soustavy svalů (paže, nohy, apod.). V kombinaci s ostatními přísadami se však hadí jazyk může stát prudkým paralyzujícím jedem.
Třetí možnost původu názvu spočívá v tom, že stejně jako hadi se tato rostlina ráda vyskytuje v teplejších oblastech, konkrétněji řečeno v okolí skal, nejlépe na mýtinách či lesních prostranstvích, zkrátka někam, kam se dobře dostává teplý sluneční svit, ale zároveň tam až tolik nevládne stibinská zima.

Byliny do protijedů

Zlatolist

Tato podivuhodná bylina je na první pohled výstřední už jen tím, jakou barvu listů má. Proto neočekávejte, že na ni v lesích narazíte příliš často... ba naopak, její výskyt je velmi řídký. Tak řídký, že by se dokonce dala nazvat vzácnou.
Zlatolist, kterýžto nemá žádné specifické místo výskytu - musí se zkrátka hledat, tak jako se hledává čtyřlístek -, má podle všeho velmi zvláštní účinky na krevní oběh jedince. V jistém slova smyslu by se dokonce dal považovat za léčivou rostlinu, neboť napomáhá krevnímu oběhu zbavit se toxických látek. Předpokládá se tedy, že by mohl mít něco společného s protijedy.

Zimolist luční

Tato rostlina patří mezi nejhouževnatější byliny, jaké byste v celé severní části císařství mohli nalézt. Vydrží extrémně chladné podmínky - podobně jako lišejníky. Navzdory tomu, že se v přírodě vyskytuje poměrně často - nebo možná právě proto - se také hojně využívá v mnoha léčitelských směrem.
Budeme-li zimolist hledat, můžeme již podle jeho názvu očekávat, že bude spíš v otevřené krajině, nežli v lese. Ostatně i samotný název dokazuje, že výskyt této byliny je poměrně častý.
Ačkoliv si vůbec nejsou podobné, mnohým odborníkům se stává, že zaměňují zimolist a vraní list.

Krvavé býlí

Ačkoliv by se podle názvu mohlo zdát, že tato plevelovitá rostlina s malými kvítky a dlouhými stonky je spíše škodlivou rostlinou, opak je pravdou. Přestože je neduhem zahrady každého měšťana, pro alchymisty a lovce má relativně velkou cenu. Nepatří zrovna k nejvzácnějším ani k nejlepším z hlediska součástí protijedů, její účinky však nikdy mohou být až ohromující, pokud se použije v koncentrovaném množství. A právě proto je spotřeba alchymistů, kteří ji skupují, velká, čímž se stává cennější, než by se na první pohled zdála.
Jak již bylo naznačeno, výskyt této rostliny je poměrně nahodilý. Plevel můžete nalézt kdekoliv. Podél cesty, v zahradě, na kraji pole i v lese... problém je, že alchymisté chodí velmi často tuto rostlinu sbírat sami, a tak jí značně ubývá.

Drogy

Léčivky

Stínomech

Jde o podivnou rostlinu, které se nejlépe daří v horách, kde ji lze nalézt skrytou ve skalních průrvách, skulinách a rozsedlinách. Má vzezření světlého šedozeleného lišejníku, na němž raší drobounké bílé kvítky.
Pokud je někdo natolik trpělivý a je ochoten i v chladu pracovat bez rukavic a květy otrhávat, může z nich poté převařením a přidáním jistých přísad, které lze nalézt v každém alchymistické příručce, vytvořit slabší léčivý lektvar. I z velkého množství květů ho lze vyrobit jen několik málo ampulek, avšak lektvar je velice všestranný, má více než přijatelnou chuť a jeho užívání s sebou nenese téměř žádné negativní účinky, což tento nedostatek více než vyvažuje.

Vlčí sen, též vlčí aloe

Tato bylina se nalézá především v hlubokých houštinách, daleko od všech vyšlapaných stezek a kvůli svému šedému zbarvení je těžko postřehnutelná. Květy mají tvar nadýchané šedivé kupky, avšak to, co se na této rostlině zpracovává, jsou především její listy. Mají srdcovitý tvar se zúžením na koncích a je na nich patrné tmavé žilkování.
Z těchto listů rychlým převařením vzniká kaše, z níž se poté nechávají uvolňovat léčivé látky, o které nám v této rostlině jde. Příprava hojivého lektvaru trvá - právě kvůli louhování látek do oné kaše - znatelně delší dobu, avšak lektvar je velice silný i účinný, takže při řídkém užívání (které je vzhledem k trochu nevypočitatelným vlastnostem byliny doporučováno) může vydržet i mnoho týdnů.

POZNÁMKA: Kněží jsou schopni rozpoznávat tyto rostliny a používat je při léčení k úlevě od bolesti (připomíná to omamný účinek - podobně jako třeba Milk of Poppy - makové mléko - v Game of Thrones) nebo v kadidlech při kázáních a veřejných modlitbách (čímž dovádějí lid k jakémusi euforickému vytržení)!

Neutrální rostliny

Vraní list

Poměrně nenápadná rostlina s oddělenými listy oválného tvaru, na níž vykvétají drobné trubičkovité květy narůžovělé barvy s našedlými lůžky, není nikterak vzácná. Při jejím soustavném hledání, bychom zjistili, že nejčastěji roste na loukách či na okrajích lesů a nevadí jí ani chladné prostředí.
Dříve se mělo zato, že je jedovatá, avšak bylo prokázáno, že jde o pouhopouhou pověru. Nějakou dobu se dokonce uvažovalo, že tato bylina nemá žádné praktické využití. Poté alchymisté údajně přišli na některé recepty, v nichž se rostliny dají používat jako katalyzátory. Není však známo, jestli mají sloužit u jedů, či u protijedů.

Bělohlav

Poněkud výstřední rostlinou, vyskytující se především v jehličnatých lesích, je bělohlav. Tato bylina totiž nemá vůbec žádné květy, nikdy. Z konce stonku jí bují jakési bílé výrůstky, které vzdáleně připomínají bobule. Tyto výrůstky mají bílou barvu, pročež byla rostlina příhodně pojmenována jako bělohlav.
Ačkoliv název působí relativně pozitivně, nemůžeme jednoznačně určit, zda má bělohlav pozitivní či negativní účinky na lidské zdraví. Někteří odborníci dokonce soudí, že by mohl mít účinky obojího typu v závislosti na přípravě lektvaru, receptuře a dalších komponentech daného substrátu. Jisté je pouze to, že rostlina sama o sobě pouze mírně omamně voní. Jinak nemá pražádných účinků.

Bujarník

Název výstižně a stručně popisuje vlastnosti této rostliny - bujarník totiž doslova bují na jaře. Místo toho, aby vyrostl a poté začal na začátku letního období konečně kvést, tak i přes stále ještě zimní podmínky vyrůstá ze sněhu již na začátku jara... a to rovnou rozkvetlý. Tento podivuhodný úkaz můžeme pozorovat na okraji lesů a výjimečně i uvnitř listnatých lesů.

Co se týče účinků této zajímavé rostliny, můžeme s určitostí říci, že nejsou životu nebezpečné. Pokud se ví, květy nemají na člověka sebemenší vliv, navíc velmi rychle mizí - již na počátku léta jsou nahrazovány podivnými dřevnatými útvary, které údajně při rozkousnutí způsobují bolest hlavy a rozostřené vidění. Dle empirických výzkumů se však tato skutečnost mění od případu k případu.

Puchýřnatec

Ještě před několika lety by s vámi bylinkáři polemizovali, zda název pochází od puchýřovitého tvaru květů této rostliny, či od tvrzení, že styk s jejími listy způsobuje podráždění a mnohdy i puchýře. Dnes je již jisté, že původní název se skutečně vázal na ověřené účinky listů, které pravděpodobně obsahují dráždivé silice.

Podle všeho toto podráždění po delším čase - asi v době, kdy se puchýř konečně začíná léčit - způsobuje drobné znecitlivění pokožky. Přesto se neusuzuje, že by tato rostlina mohla fungovat jako zdroj paralyzujícího lektvaru, ačkoliv její samostatné účinky jsou dozajista pozoruhodné a alchymisti stále hledají jejich praktické využití.

Černotrn

Řádí se mezi popínavé rostliny a svým vzhledem připomíná růže... liší se od nich jednak vůní, jednak barvou a někdy i tvarem květů, ale především tím, po čem byl pojmenován - tedy svými černými trny.

Ačkoliv by se díky svým trnům, které jsou ve skutečnosti pouhým obranným mechanismem, mohl zdát být nebezpečnou bylinou, není to tak docela pravda. Samotná rostlina vám nic nemůže způsobit. Ovšem bylo dokázáno, že je-li zapojena do správných alchymistických reakcí, může se stát silným posilovačem účinku některých látek, což může způsobit předávkování nebo minimálně nemalé potíže.

Chcete-li černotrn hledat, měli byste pátrat především v houštinách a keřích v hlubinách lesa.

Proslulé rostliny

Vlaštovičník

Běžná, ničím výjimečná rostlina, které jsou přisuzovány slabé hojivé účinky. Mnozí ji pokládají za pouhé býlí, kterým vlastně také je. Narazit na něj můžete skoro v každém lese, zejména tam, kde je stinné a vlhké prostředí (tedy lépe mezi jehličnany). Práce s ním je snadná a jeho sběr málokdy přináší vedlejší účinky. Někteří jedinci prostšího původu o něm však tvrdí, že zapáchá - údajně od vlaštovčího kálení. Pochopitelně jde dle odborníků o fámu, rostlina má pouze zvláštní aroma.

Mandragora

Slavná, ale také vzácná bylina hledaná mnohými alchymisty. Přestože sama rostlina může být nebezpečná a způsobit intoxikaci (zvláště po požití v surovém stavu), její účinky po zpracování často bývají také blahodárné (např. se traduje, že kořen mandragory může člověka zbavit zkamenění). Mandragora je vysoce ceněná také proto, že ji lze sbírat - tak aby byla použitelná pro zpracování alchymistickým způsobem - pouze za určitých okolností (které jsou pochopitelně známy jen alchymistům samotným). Je-li kořen nebo i jiná část získána za jiných podmínek a následně použita na lektvar, zpravidla dochází k neštěstí.

Mandragory vyžadují teplo a mnohdy také slunečno. Potřebují taktéž půdu bohatou na živiny, a proto je nikdy nenaleznete blízko skalisek nebo na úbočí hor.

Feainnewedd

Podobně jako mandragora je i tato bylina svým způsobem velice vzácná. Roste totiž vždy pouze na místě, kde byla prolita Starší krev (nejvíce tedy pochopitelně v Dol Blathanna). Traduje se, že mnozí šílení alchymisté byli dokonce ochotní zabít nelidi, aby si tyto rostliny mohli pro alchymistické účely vypěstovat. Jiní se zase elfy snaží uplácet, aby jim pár kapek své krve darovali na rozbor či prosté vysázení. Samozřejmě - především s tím druhým - uspějí málokdy. Z tohoto kvítku lze samozřejmě získat vzácné ingredience... anebo ho velice draze prodat. Naleznout ho leckdy stojí takové úsilí, že za něj někteří jedinci jsou ochotní platit i zlatem. Hotový čtyřlístek.